WWG – World Webphoto Gallery

Výběr jazyka

englishčesky

Oleg Homola bude hostem Večera s fotografem

29. 04. 2008

Začínal jako hudebník a autor textů, povídek a fejetonů, zkoušel také olejomalby. V sedmdesátých letech vystudoval sociologii umění na Univerzitě Karlově v Praze a když se mu narodili synové Matěj a Honza, začal je fotografovat a tak se dostal k této profesi. Některé z jejich dětských snímků vyhrály význačné soutěže (Humorfoto, celostátní novinářské soutěže). Pracoval jako fotoreportér Orbisu, později jako šéf obrazového oddělení týdeníku Svět v obrazech (1985 – 1991). Byl dvorním fotografem měsíčníku Melodie (1978 – 1981) a má tak jedinečnou sbírku snímků muzikantů a herců té doby. Od roku 2007 jsou jejich velkoformátové zvětšeniny (až 5,5 metrů) umístěny v interiérech nového hotelu Academic v Roztokách u Prahy (bowling, chodby hotelu). Za fotografie získal řadu prestižních ocenění - Čestná uznání World Press Photo, přední ceny Interpessphoto, dvakrát 2. cenu Humorfoto v Belgii, je držitelem titulu Mezinárodní mistr novinářské fotografie.

Ve významných českých foto soutěžích let osmdesátých pak vydobyl první místa. S fotoaparátem procestoval mj. Mongolsko (fotografická publikace Mongolsko 1982), Kamčatku (1988 - stíhal s komandem pytláky lososů), Aleutské ostrovy (1988), Sýrii (1985 - zadržen pro údajnou špionáž)… Fotografoval rozpad impéria Sovětského Svazu pro knihu A Day in The Life of Soviet Union (Collins Publishers, USA, 1987). Podílel se úspěšně i na podobných českých projektech „jeden den“ v roce 2000 (Poslední kniha tisíciletí) a v roce 2008 (1 den v životě České republiky). Na přelomu osmdesátých a devadesátých let fotografoval revoluce i války, pád berlínské zdi, krvavý převrat v Rumunsku (byl v obklíčeném a ostřelovaném v novinářském hotelu v Temešváru) či dobývání Kábulu v Afghánistánu mudžahediny (1989). Snímek severokorejského diktátora Kim Ir Sena, na kterém ho již coby lehce nemohoucího nese ochranka ze schodů v Pjongjangu (1989), oblétl celý svět.

Od roku 1991 má svobodné povolání a spolupracuje s řadou periodik (Vlasta, Šťastný Jim, Glanc, mfPlus, Mladá fronta Dnes, Květy, agentura Korzo a desítkami dalších. Mnoho let fotografoval pro propagaci české turistiky v Rakousku pro společnost Osterreich Werbung. Spolupodílí se na chodu soutěží Czech Press Photo a Štíty Viléma Heckela, kde mj. redakčně vede webové stránky. Učil několik let fotografii na katedře publicistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze. Vedle fotografování se profesionálně zabývá psaním (reportáže, rozhovory, fejetony, povídky). Pracuje také jako odborný publicista v oblasti fotografie – řadu let připravoval „na klíč“ polovinu časopisu Fotografie Magazín, kde také vedl a organizoval populární soutěž Topfoto. V dnešní době spolupracuje s FotoVideo, nejprodávanějším českým časopisem pro fotografy, který získal v r. 2007 1. cenu v kategorii odborných časopisů pro muže.

Jako píšící autor i fotograf spolupracoval a spolupracuje s řadou firemních časopisů - Objektiv pro firmu Olympus, One pro Eurotel, Za branou pro Plzeňský Prazdroj, Credo pro leasingovou společnost Credium. V osmitisícovém nákladu mu vydalo nakladatelství Mladá Fronta knížku Fotíme mobilem (2004). Sám pak vydává od roku 2004 obrázkový občasník Monínec Times pro oblast Javorové skály, která leží na pomezí středních a jižních Čech a je oblíbeným turistickým místem. Coby hudebník prošel několika skupinami. Začínal jako rocker v pražských kapelách, pak přesedlal na folk, s Dášou Součkovou vyhráli české kolo Porty. Dnes se vrátil k alternativnímu rocku, domovskou kapelou je OPO (Olegovo Pozdní Odpoledne), vystupuje pod jménem Oleg Olegovič Olegov. Je autorem nejen rockových písní, ale i moderní vážné hudby (Jeden den fotografa – komponováno pro Czech Press Photo) a také scénické hudby (mj. ke hře Modrá tvář Arnošta Goldflama, premiéra v divadle Na Zábradlí 2001). Synové Jan a Matěj se stali frontmany rockové skupiny Wohnout, jejíž vzestup Oleg Homola fotografuje už od roku 1996. V dubnu až květnu 2008 realizoval výstavu Bratři (Academic, Roztoky u Prahy), kde dokumentuje proměnu bratrů v časovém rozpětí 35 let. Jejich veřejnosti známé dětské snímky z roku 1978 nafotil jako parré „stejně“ v roce 2008. Matějovi a jeho partnerce zpěvačce Daře Rolins se v březnu 2008 narodila dcera Laura, která se rovněž stala součástí výstavy..

Webová stránka Olega Homoly je www.opo.cz.

Jiří Heller

zpět

Partneři galerie

Mediální partneři

Provozovatel galerie

Mediální partner