World WebPhoto Gallery | Skoupilová Petra

Skoupilová Petra

O autorovi

Petra Skoupilová

Narozena 1944 v Brně - vyučená fotografka (1963) - v obdobi 1964 až 1968 různá zaměstnání- 1968 nástup do Supraphonu jako sekretářka
- souběžně začíná intenzivně fotografovat, hlavně portréty - od roku 1976 se věnuje módě- 1984 odchází ze Supraphonu a definitivně volí svobodné povolání.

Samostatné výstavy: 1972 Tylův památník, Kutná Hora
1985 Galerie Fotochema, Praha
1988 Uherský Brod, Městská galerie
1991 Malá galerie spořitelny, Kladno
1996 Galerie U Řečických, Praha
2001 Galerie Celebris, Hradec Králové
2004 Galerie Fronta, Praha
2005 Galerie města Blanska

Společné výstavy :

1981 Klubová výstava Asahi Pentax, Interkamera, Praha
1981 Výstava Fotoklubů, Hradec Králové
1983 Ženy z Prahy, Fotochema, Hradec Králové
1987 Aktuální fotografie "Okamžik"
Moravská galerie, Cheb G4
1989 Současná užitá fotografie, galerie "D" Praha
1989 Portrét v Čs. fotografii 80-tych rokov,
Bratislava
1990 Autoportrét 2, Malá galerie spořitelny Kladno
1994 Česká fotografie 1989-1994, Mánes, Praha
1995 Czech Press Photo, Staroměstská radnice, Praha
1998 Portrét-výstava AF, Technické muzeum, Praha
2000 Reklama-výstava AF, Divadlo Archa, Praha
2001 Portrét 2001,
Komorní galerie domu fotografie Josefa Sudka, Praha
2002 Celebrity, Staroměstská radnice
2002 Zlatý fond, Národní muzeum fotografie Jindřichův Hradec
2004 České centrum, Bratislava
2005 Česká fotografie 20.století, Městská knihovna,Galerie Hlavního města Prahy

Zastoupena v privátních sbírkách v tuzemsku i zahraničí , UMPRUM muzeum Praha , Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci.

Životopis

Život s fotografií.

Petra Skoupilová se narodila 1944 v Brně. O tom, že se stane fotografkou , rozhodla rodinná rada, protože existovaly dobové důvody, proč nemohla studovat. Toto rozhodnutí se ukázalo nejen šťastné, ale přímo osudové.

Po znárodnění rodinného majetku a smrti otce (1957) se Petra Skoupilová stěhuje s matkou do Prahy. Zde po maturitě (1961) prožívá učňovská léta svého budoucího povolání v družstvu Fotografie (1961-1963). Tato léta byla pro ni málo inspirující a ani práce ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém, kde byla další roky, nebyla pro její pozdější povolání důležitá. Významný byl až několikaměsíční pobyt v Paříži u sestry Magdy. Paříž pro ni byla mimořádným zážitkem, ale fotografovat tam kupodivu nezačala.

V roce 1968 našla místo sekretářky v zahraničním oddělení hudebního vydavatelství Supraphon. Povzbuzována novým kulturním prostředím, si kupuje fotoaparát Asahi Pentax a začíná chodit fotografovat koncerty. Velký vliv na ni mělo, v roce 197O, setkání a přátelství s fotografem Tarasem Kusčynskym. Teprve tehdy se s nadšením začala věnovat své budoucí profesi. Lidé, jež potkávala v Supraphonu – Karel Gott, Helena Vondráčková, Petr Spálený a další se čím dál častěji stávali předmětem jejích portrétů, které budily zájem i u dalších umělců. Posléze portrétuje i herce předních pražských divadelních scén – Janu Štěpánkovou, Elišku Balzerovou, Radovana Lukavského, Libuši Šafránkovou, Dagmar Veškrnovou, Jiřího Bartošku a další.

Manželství, z něhož se v roce 1973 narodil syn Pavel ji na několik let odvedlo z Prahy do Kladna a od fotografování. Když se v roce 1978 vrátila do Supraphonu, vše bylo pro ni mnohem obtížnější. Zůstává sama se synem, pracuje jako sekretářka, ale souběžně se snaží i fotografovat. Dalším důležitým životním impulsem byla umělecky působivá módní přehlídka na Bertramce v roce 1979. Díky jí objevuje svět přehlídek, šperkařů, textilních a oděvních tvůrců, postupně do jejího života vstupují lidé z různých uměleckých oborů.

Nahému lidskému tělu prudérní režim příliš nepřál. Petru Skoupilovou však na aktech přitahovala možnost vyjádřit poodhalením ženského těla a jeho situováním do prostoru spojitost tělesného a duševního rozměru ženy. Usiluje zachytit mezilidské vztahy a jejich jedinečnou chvíli (dvojice, trojice těl), dramatický postoj a snově teatrální gesta žen. Pro tuto tvorbu zřídka fotografuje modelky, volí spíše mezi přítelkyněmi. Jaksi přirozeně vznikaly cykly fotografií spjaté s určitou atmosferou a náladou - Tajuplný pokoj, Cestující ve vlaku,Vodní tanec, Matky a dcery,Rodinná dopoledne, které po letech působí nejen jako záznam nálady, obraz chvíle, ale jako odraz doby.

Postupně se stává téměř nevyhnutelné opustit zaměstnání v Supraphonu a věnovat se fotografii nejen s větší svobodou volby témat, ale i jako prostředku obživy . Odchodem ze Supraphonu 1984 Petra Skoupilová zahajuje činnost pro výrobce a vývozce módních artiklů – Centrotex, Bižuterie (obchodní katalogy, kalendáře, plakáty) a hlavně pro tisk a to zejména pro časopisy Móda, Praktická žena, Žena a móda, Mladý svět, tématické publikace nakladatelství Mona aj.

V r.1983 fotografovala Danu Medřickou a zdá se, že Petra Skoupilová byla poslední kdo ji fotografoval. Důležitá byla spolupráce P.Skoupilové s časopisem Kinorevue.Byla ji ponechána relativní volnost tvorby a tak vzniká např. kompozičně zajímavá fotografie Ivany Chýlkové s Martinem Dejdarem. Postupně se od práce na zakázku stále více odpoutává a s rostoucím zaujetím se zabývá volnou fotografií. Dle Anny Fárové se fotografování stává pro Petru Skoupilovou " nevyhnutelnou životní potřebou " ,osobní výpovědí o ni a lidech kolem nás.

Praha 2004
PhDr.Helena Jarošová