Vyhledávání

Sloupec reklamy
Když cvakne spoušť - prezentace profesionálních i zájmových fotografů
 
Vinárna, kavárna a restaurant BRESTO
ENZO
Jaroslav Špulák - hudební kritik a spisovatel
  
Adventure Golf Horní Bezděkov 

KDYŽ CVAKNE SPOUŠŤ (2) - Jaromír ANTOŠ

21. 06. 2013

KDYŽ CVAKNE SPOUŠŤ – JAROMÍR ANTOŠ

Stránky věnované mé tvorbě a focení zatím neexistují. Nicméně v myšlenkách na nich usilovně pracuji, jelikož se mě na ně lidé z mého okolí ptají stále častěji. Prozatím si tak musíte vystačit s mým profilem na Facebooku, případně stránkami Chovné stanice zlatých retrieverů.

www.broocksangel.cz

www.facebook.com/broocksangel

 

Foto: © Blanka Antošová

Kdo je Jaromír Antoš?

Antoš? Toho já znám, to je jeden bývalý „Plzeňák“, toho času Toušek z Touškova. Jak někteří říkají. Je to takový ten klasický tatík od rodinky, tak trochu stavitel domů (toho svého), trošku i chovatel psů – začátečník/amatér. Trochu projektant a mimo jiné i tak trochu fotografický nadšenec…Asi takový Brouk Pytlík, řekl bych, který se snaží mít široký záběr, ale ne vždy všemu úplně rozumí (Ale snaží se)

Foto: © Jaromír Antoš Takhle to vše začíná – spící několikadenní štěně.

Když cvakne spoušť, na koho nebo co nejčastěji cílíte?
V posledních letech naprosto bezkonkurenčně jsou nejfotografovanějšími objekty mé dcery, které tak neuvěřitelně rychle rostou a pak psi, a samozřejmě reportážní fotografie z mého okolí (oslavy či události), to je ale spíše dokumentárně/reportážní tvorba. Tedy ti psi momentálně jednoznačně vedou. A to tedy jak sportovní, tak také reportážní fotografie z jejich výstav a chovu (těch psů) a v neposlední řadě i portrétní fotografie.

Foto: © Jaromír Antoš S láskou opečovávané.

Jaké fotografické pěšiny a cesty Vás dovedly až k dnešní tvorbě?
Začínal jsem asi jako každý focením rodinných oslav nebo kytiček, poté jsem si prošel různými pokusy s detaily, výřezy a kompozicemi. Dost času jsem pak strávil u krajinářské a cestovatelské fotografie. Miluji hory a tak mě to nejvíce bavilo tam. Neodpustím si fotografie architektury, kterou mám rád, byť jsem zaměřením strojař.
Ovšem k nynějšímu oboru jsem se dostal, jak jinak než svým způsobem života. Ono je to tak trochu logické, že fotíte to, co Vás nejvíce obklopuje. Takže když do mého života vstoupili děti a psi, zaměřil jsem se na ně.

Foto: © Jaromír Antoš intimní chvilka – mladá Berinka se učí od zkušené matky Broock, jak se čistí štěně.

Pokud byste chtěl představit návštěvníkům Galerie WWG.CZ práci svého oblíbeného fotografa, kdo by to byl? 
Jednoznačně mám rád práci Ondřeje Prosického, který se věnuje fotografování přírody a snaží se o zaznamenání chování zvířat, jak sám říká „nápaditým způsobem“. Jeho fotografie jsou mi milé na oko, a velmi rád si je prohlížím.
Krásnou tvorbu, lahodící oku i duši má Petra Klačková nebo Tamara Černá, obě fotografující portréty. Dalším by pak byl asi Libor Sváček, u něhož je to pro mě především jeho letecké fotografie a práce na letitém dokumentování Českého Krumlova, kde bydlí. A v poslední době mne zaujal Vladimír Hroch a jeho práce se starými manuálními skly, jejichž kouzlo nyní také objevuji (a vracím se tím k těm kytičkám…)

Foto: © Jaromír Antoš Průzkumník – Mladý raubíř na průzkumu zahrady.

Který fotoaparát nebo formát je pro Vaše srdeční záležitostí?Klasický kinofilm, na kterém jsem začínal, měl svůj půvab. Sice jsem si již nevyvolával doma fotografie v koupelně při červené lampě, ale onen kinofilm, který měl jen 36 políček, mě nutil přemýšlet nad snímkem, než jsem jej exponoval.
Srdeční záležitostí by mohl být můj první fotoaparát na kinofilm, byla to ještě taková poloautomatická zrcadlovka, kterou jsem dlouho a dlouho chodil obhlížet do jedné skleněné vitríny v Plzni, abych nakonec dostal možnost, zakoupit si ho na druhé straně světa. To byl můj první vlastními silami zakoupený fotoaparát. To jsou ty cesty osudu.
Nesporně dalším velkým milníkem pro mě, byl později přechod na moji první digitální zrcadlovku, která mimo jiné zapříčinila můj velký zájem o sportovní fotografii.

Foto: © Jaromír Antoš Dorostenec mající svou hlavu.

Čím nyní fotografujete?
Fotím překvapivě digitálně, jak je dnes moderní. Jsem věrný značce Canon, od které mám přístroj i objektivy vesměs nejvyšší „L“ řady.

Foto: © Jaromír Antoš Milujeme vodu!

Na jakém nejméně obvyklém místě jste vystavoval?
Dá-li se promítání na monitoru notebooku, na louce uprostřed lesa, v noci, na dětském táboře asi pro třicet dospělých nazvat výstavou, pak asi toto. Bylo to kouzelné.

Foto: © Jaromír Antoš Podvečervní procházky mají své kouzlo.

Jakou galerii byste doporučil k vystavování svým kolegům? Hezkou kombinaci kavárny a mini galerie nabízí „Café muzeum“. Kavárna je situovaná v Západočeském muzeu v Plzni.  A je vhodná spíše pro malé sety fotografií od tvořících nadšenců fotografů.
Jistě krásnou galerií je Galerie Klatovy – Klenová, v budově bývalé sýpky pod hradem se dají pořádat veliké akce.
Za velmi povedené výstavní akce však považuji vystavování na čerstvém vzduchu, nebo-li pod širým nebem. A to na velkoplošných panelech, které jsou umístěné ve Smetanových a případně ve Štruncových sadech v Plzni.

Foto: © Jaromír Antoš Někteří jsou hrr do práce.

Co považujete za nejdůležitější moment svého fotografického života?

Zážitků a momentů je mnoho a nevím hned jaký zmínit. Možná ono výše zmíněné nakoupení svého prvního fotoaparátu v roce 1997? To by mohl být jeden z těch momentů, tam se přece rozhodlo, že budu fotit víc, než jsem si myslel. A nebo tu důvěru toho prvního, pro něhož jsem fotil? Samozřejmě mi teď probíhají hlavou fotografie, které mi utkvěly nějakým způsobem v hlavě a nyní se mi postupně vybavují. Jednou z takových, řekněme intimních fotografií, je určitě první polibek starší dcery na čelo novorozené sestry.

Foto: © Jaromír Antoš Rozvážná dáma.

Máte nějaké fotografické plány nebo sny, které byste rád uskutečnil v následujících dvou, tří letech?
Určitě bych rád udělal nějakou tématicky zaměřenou výstavu. Vlastní ateliér/zázemí by také přišlo vhod. Chtěl bych se také zase trochu více věnovat krajinářské fotografii. Možná povýšit focení z hobby na něco víc, kdo ví.
A co se týče těch snů, jedním z nich by jistě byla zahraniční naučná fotografická expedice, v malé zájmové skupině.

Foto: © Jaromír Antoš Staronové obzory, neboli objevuji stará skla a jejich kouzlo. Tento snímek je vyfocen objektivem Meyer-Optik Gorlitz Trioplan V 2,9/50.

Jakou Vaši fotografii byste pověsil do nového bytu přátelům? Jaký je její příběh?
Kdysi jsem vyfotil v Jihlavské zoo, v expozici s africkým domorodým uměním, takovou hliněnou nádobu, zřejmě na vodu. Stála tam na proutí a vypadala moc hezky. Působila na mě takový tím ochranitelským dojmem jistoty pro svůj zamýšlený obsah, pro jehož uskladnění byla vytvořena. Přírodní materiály, kontrast světlé nádoby na hnědém dřevu, vodorovný formát. Zemité, jadrné, uklidňující…
Ještě jednu fotku bych možná zmínil. Černobílá fotografie širokoúhlého formátu, na které skála a okolní stromy jsou pokryty velkou vrstvou námrazy a sněhu. To vše zabalené v mlžném oparu. Též velmi klidná fotka, byť trochu studená, ale s takovým tajemným, pohádkovým nádechem. Vznikla na nový rok, ve Stolových horách, kde jsme byli s přáteli na výletě
Napadá mi ještě jedna fotografie, na výšku. Je to Šumavská Vydra, kulaté kameny, voda, a na kamenech uvízlý lístek. Člověk může přemýšlet na čistou vodou, vzorech na kameni i co se stane s lístkem, kam dopluje? Také velmi uklidňující v přírodních, hnědých tónech..

Na mých fotografických toulkách mne často provází zlatý retriever ENZO. Je pro Vás inspirací nějaký čtyřnohý přítel?

Ale jistě! Jak jsem se již na začátku zmínil, věnuji se focení psů. Tedy hlavně těch mých, neboť jsou součástí mého života. Jsou to zlaté goldenky Broock a Berinka.

Foto: © Jaromír Antoš Přátelům...

Kdybyste měl vytvořit charakteristický autoportrét se svým oblíbeným nápojem, jaký nápoj by to byl?
Mám dvě oblíbená pití. Jedním z nich je pivo a tím druhým jednoznačně červené víno. Nejlépe nějaký merlot.

Co Vám činí v životě největší radost?
Určitě má rodina, počítáno i s těmi chlupatými členy.

Čím činíte radost druhým?

Nejspíše mými fotkami.

 

Jménem Galerie WWG.CZ děkuji za odpovědi na anketní otázky.
A přeji Vám radost ze života a další krásné fotografie.

Jiří Heller
Galerie WWG.CZ

 

Když cvakne spoušť:

 

 

„Galerie WWG.CZ“ byla uvedena do provozu 4. dubna 2002
Na svých stránkách přináší zejména zprávy ze světa fotografie, pozvánky a recenze výstav.
Partnery Galerie jsou Centrum FotoŠkoda, EIZO, DIRKOMA a Amos Software.

Provozovatelem Galerie WWG.CZ je HELLER.CZ s r.o. 

Partneři galerie

Centrum FotoŠkoda

Dirkoma - jediný český výrobce dírkových komor AMSOFT

Mediální partneři

  Asociace profesionálních fotografů ČR ArtMagazin.euNikonClub Česká republika - Filip Molčan

WELLNESS BOOK

Provozovatel galerie

Mediální partner