World WebPhoto Gallery

Šibík Jan

O autorovi

4. července 2000

Vážený návštěvníku naší galerie,
dovoluji si Ti dnes nabídnout mimořádnou výstavu. Výstavu, která rozhodně nevzbudí na Tvé tváři smích. Výstavu, která srdce nepotěší, tak jako předchozí snímky přírody Jiřího Havla. Výstavu fotografií, které kdyby nebyly, bylo by lépe na mnoha místech planety nazývané Země. Nechápej však prosím předchozí větu tak, že kdyby nebyly fotografie pořízeny, bylo by veseleji. Ne, tak rozhodně nebyla myšlena. Lépe by bylo, kdyby nenastaly situace, které autor zachytil. Události na snímcích se skutečně staly. Nejhorší však jest, že nemůžeme říci, že se jedná o historii, že tomu tak již v rozumném civilizovaném světě není. Naopak. Všechny snímky jsou datovány do období 1993 - 2000. Fotografie Jana Šibíka přinášejí kroniku hrůz posledního desetiletí končícího tisíciletí.

Násilí jednoho státu proti druhému, národnostní útlak, bída a hlad. Touha po svobodě pohybu, slova, projevu. Detailní snímky věznic, nemocnice, osoby pohybující se mezi životem a smrtí. Podvýživa, nemoce s absencemi základních léků. Zemětřesení.

Starší muž jdoucí po vylidněné, vybombardované ulici. Člověk pod namířenou hlavní, který neví, zda-li prst na spoušti udělá krátký pohyb. Krátký pohyb, který ukončí jeho životní pouť. Bolest matky s ležícím dítětem. Ze snímku není zcela patrné, zda-li dítě žije či nikoliv. Hlad ve věznici nebo v internačním táboře. Chlapec, hrající si s protiletadlovou zbraní. Ne s hračkou, se skutečnou zbraní. Mnohdy se skutečnými náboji.

Pečlivě vybraný soubor snímků pro výstavu v naší galerii představuje fotografa Jana Šibíka v jeho nejznámější poloze. Nikoliv v pozici muže, který by mohl klidně žít v prostředí své rodné země, cestovat do exotických zemí, fotografovat třeba přírodu nebo krásné modelky na plážích. V pozici chlapa, který ví o krutostech tototo světa. A který proti nim bojuje. Nikoliv obrazně, ale obrazem. Seznamuje a burcuje. Vytváří snímky veřejné mínění. A mnohdy pomáhá. Jan Šibík jako fotograf profesionál svoje řemeslo zná. Věnuje se i jiným žánrům. Mnozí z Vás ho znají jako reportéra časopisu Reflex, jiní si pamatují jeho snímky z týdeníku Mladý svět. Nejdůležitější pro něj jsou snímky, které přináší naše výstava.

Fotografie Jana Šibíka jsou často předmětem prvenství v nejrůznějších soutěžích. V prestižní národní soutěži novinářské fotografie Czech Press Photo získává pravidelně nejvyšší ocenění. Jan Šibík si těchto cen velmi váží. Nikoliv proto, aby se opájel slávou nejlepších a oslavovaných. Tyto pocty spojené s finanční odměnou mu však umožňují realizovat jeho další cesty. Cesty do míst, kam nesměřují nabídky cestovních kanceláří.

Jan Šibík není jenom fotograf, který zachycuje na svých filmech, jak napsal časopis Koktejl - všechny hrůzy světa. Po návratu z cesty do Sierra Leone, kde násilí přerostlo do situace, kdy dospělým i dětem byly usekávány mačetami ruce a nohy, vytvořil finanční sbírku. Sbírku na pomoc takto postiženým dětem s názvem Podejte ruce dětem ze Sierra Leone. Za dobu tří měsíců nashromáždil více než 800 tis. korun určených obětem této nepochopitelné násilné akce. V době, kdy píši tyto řádky, sbírka pokračuje. V případě Vašeho zájmu pomoci najdete potřebné informace na adrese www.sibik.cz. Stejně tak další fotografie a informace o Janu Šibíkovi.

Dosti. Věty, které Vám píši, nemají takovou vypovídací hodnotu, jako jeho fotografie. Pokud však můžete, dívejte se prosím. Alespoň na chvíli se zamyslete nad hodnotami, které nás obklopují a které vyznáváme.

Jana Šibíka a jeho fotografií si velmi vážím.

Jiří Heller
ředitel galerie